PSYCHOLOGIE • VZTAHY • MINDSET • PÉČE O SEBE
Nástěnka komunity
Malé okamžiky ze dne, které se vejdou do jedné věty.
Krátké zápisy se během dne skládají od rána do večera.
Teplo za oknem mění plány. Přesazování bazalky tím získává nečekanou šanci.
Dnešní radost: tiché rádio. Dnešní protivník: nečitelný vzkaz. Zápas zatím nemá vítěze.
V dílně voní po kávě. Někdo tu byl rychlejší než ráno.
Pondělí má svůj detail: meloun v lednici. Plány se tomu raději přizpůsobí.
Máma dnes před pekárnou řekne jen pár slov. Přesto z nich zůstane lepší nálada.
Před zavíračkou se mi podaří vyřídit kontrolní seznam. Není to hrdinství, ale pomáhá to.
První kafe mizí příliš rychle. Do toho přijde paní od vedle a věci se hned dají pojmenovat jednodušeji.
V pauze kontroluji název souboru. Chyba je menší, než se zdálo, a větší, než se hodí.
Večer už nechce nic dokazovat, a nikdo z toho nedělá velkou vědu.
Archiv schválených jednovětých zápisů. Budoucí naplánované věty se ukážou až ve svůj den.
Řidič autobusu se ptá na cestu před pekárnou. Vysvětlení je delší než samotná trasa.
U tramvajového ostrůvku čekám na šalina a počítám okna naproti. Dnes jich vychází 18.
Červenec dnes připomíná meloun v lednici. Šatník s tím úplně nesouhlasí.
Na stole leží lahvička vody, sluchátka a telefonát s dodavatelem. Pořadí se mění podle hladu.
Táta dnes přinese zprávu z domu. Den má hned konkrétnější obsah.
V bistru se mi podaří najít volnou zásuvku. Dnešní technika dostává druhou šanci.
Teplo za oknem mění plány. Skládání ručníků tím získává nečekanou šanci.
Pátek bez velkého dramatu přinese komplikaci jménem příliš hlasitá reklama. Vyrovná to až čistá pracovní plocha.
Z obchodu nesu banány, cibuli a jogurt a žvýkačky. Taška má vlastní názor na rovnováhu.
Čtvrtek voní po jídle jménem zapečené těstoviny. Stačí k tomu hlad a chvíle u stolu.
Ráno beru květák, strouhanku a brambory. Z večeře se tím stává malý plán.
Kalendář vypadá statečně, tak aspoň přibude jedna odškrtnutá položka.
K večeru se rozhoduji, že hledání účtenky počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
Cestou domů skládám ponožky podle trpělivosti. Je to klidnější práce, než vypadá.
U výtahu někdo zapomněl účtenku. Leží tam celý den jako malá výstava.
Kolem čtvrté dělám místo na polici. Objevuje se tam záložní klíček a trochu prachu.
Čtvrtek si žádá tiché odpoledne. Nakonec z toho zůstane chvíle bez telefonu.
Nad ránem se mi podaří nezapomenout sluchátka. Malé vítězství, které nemá svědky.
Odpoledne chystám jídlo: rohlík s máslem. Venku mezitím projíždí vlak.
Před snídaní čtu stejný odstavec dvakrát. Tentokrát za to nemůže kniha, ale sousedova vrtačka.
V pauze doplňuji sáčky do koše. Malé zásoby dělají velký klid.
Ještě za světla končí malou inventurou: zimní čepice, úsměv od prodavačky a žádná velká škoda.
Paní v trafice se ptá na cestu na nádraží. Vysvětlení je delší než samotná trasa.
Odpoledne zakládám záruční list do krabice tam, kde to snad najdu i zítra. Optimismus je povolen.
Po návratu zakládám štítek na krabici tam, kde to snad najdu i zítra. Optimismus je povolen.
Na stole leží taška na tříděný odpad, starý rozvrh a pomalý počítač. Pořadí se mění podle hladu.
U kuchyňské linky někdo zapomněl tašku na tříděný odpad. Leží tam celý den jako malá výstava.
Po večeři si nechávám poradit od receptu a stejně měním půlku surovin. Výsledek je jedlý.
U přechodu počítám čtyři kola. Město má dnes svůj inventář.
Středa má svůj detail: záclona ve větru. Plány se tomu raději přizpůsobí.
Na nádraží čekám na vlak a počítám okna naproti. Dnes jich vychází 17.
Večer mi tramvaj ujíždí u tramvajového ostrůvku. Aspoň zbývá patnáct minut na kafe.
Po obědě se konečně uzavře rozpočet v tabulce. Oslava má podobu čistého hrnku.
Dopoledne zapisuji výdaj za kávu. Čísla jsou menší, když se na ně dívám hned.
V pauze dávám stranou sluchátka. Někdo se pro tu věc možná vrátí.
Máma dnes u zastávky řekne jen pár slov. Přesto z nich zůstane lepší nálada.
U zastávky čekám na dvanáctka a počítám okna naproti. Dnes jich vychází 18.
Úterý má svůj detail: horký chodník. Plány se tomu raději přizpůsobí.
Během dne se ozve zvonění u dveří. Zbytek dne se podle toho srovná.
V čekárně u zubaře voní po vlhkých bundách. Někdo tu byl rychlejší než ráno.
U pracovního stolu nacházím sponku do vlasů. Netuším, komu patří, ale náladě to pomůže.
U zastávky čekám na tramvaj a počítám okna naproti. Dnes jich vychází 8.
Kolem čtvrté se rozhoduji, že vyčištění filtru počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
Pes v dešti mi dnes zkříží cestu. Na minutu se všechno zpomalí na jeho tempo.
Nad ránem kontroluji číslo na dveřích. Chyba je menší, než se zdálo, a větší, než se hodí.
Schránka zůstává skoro prázdná. Na konci z toho zůstane dobře nabitý telefon a kratší seznam.
Na stole leží čtečka karet, lístek a zapomenutá faktura. Pořadí se mění podle hladu.
Řidič autobusu se směje vlastnímu omylu. Díky tomu se fronta pohne aspoň v hlavách.
Večer chystám jídlo: kuskus s paprikou. Venku mezitím projíždí příměstský vlak.
Pondělí voní po jídle jménem kaše se skořicí. Stačí k tomu hlad a chvíle u stolu.
Nástěnka komunity
Napište jeden malý okamžik z dneška. Jedna věta stačí.
