PSYCHOLOGIE • VZTAHY • MINDSET • PÉČE O SEBE
Nástěnka komunity
Malé okamžiky ze dne, které se vejdou do jedné věty.
Krátké zápisy se během dne skládají od rána do večera.
Teplo za oknem mění plány. Přesazování bazalky tím získává nečekanou šanci.
Dnešní radost: tiché rádio. Dnešní protivník: nečitelný vzkaz. Zápas zatím nemá vítěze.
V dílně voní po kávě. Někdo tu byl rychlejší než ráno.
Pondělí má svůj detail: meloun v lednici. Plány se tomu raději přizpůsobí.
Máma dnes před pekárnou řekne jen pár slov. Přesto z nich zůstane lepší nálada.
Před zavíračkou se mi podaří vyřídit kontrolní seznam. Není to hrdinství, ale pomáhá to.
První kafe mizí příliš rychle. Do toho přijde paní od vedle a věci se hned dají pojmenovat jednodušeji.
V pauze kontroluji název souboru. Chyba je menší, než se zdálo, a větší, než se hodí.
Večer už nechce nic dokazovat, a nikdo z toho nedělá velkou vědu.
Archiv schválených jednovětých zápisů. Budoucí naplánované věty se ukážou až ve svůj den.
Odpoledne mi metro ujíždí na nástupišti. Aspoň zbývá tři minuty na kafe.
V tašce mám mapu města, lístek a meloun v krabičce. Na dnešek to stačí.
Dopoledne mi přijde zpráva od babičky. Odpovídám až po čaji.
Středa začíná věcí jménem utržený knoflík. Zachraňuje ho teplá sprcha.
Nad ránem hledám šálu a nacházím čip od dveří. To je dnes docela férová výměna.
Kurýr mi připomene, že je potřeba zavolat na úřad. Bez té věty by to zůstalo pod hromadou papírů.
V pauze si dávám koláč. Pět minut bez úkolů není málo.
Před snídaní si nechávám poslední sušenku na později. Později má dnes šanci.
Odpoledne dělám místo na polici. Objevuje se tam ořezaná tužka a trochu prachu.
K večeru se mi podaří vyřídit kontrolní seznam. Není to hrdinství, ale pomáhá to.
V bistru počítám dva deštníky. Město má dnes svůj inventář.
V kanceláři se řeší nepodepsaný formulář. Nakonec pomůže obyčejná věta napsaná tužkou.
Dopoledne se rozhoduji, že utírání prachu počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
Nad ránem se rozhoduji, že výměna žárovky počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
Doma čeká zalévání kytek. Pouštím k tomu rádio, aby to nevypadalo jako trest.
K večeři vzniká kaše se skořicí. Lednice se tváří, že přesně tohle plánovala.
Boty nesou z ulice půlku počasí, což se dnes počítá.
Pondělí bez velkého dramatu přinese komplikaci jménem roztržená taška. Vyrovná to až poslední koláč.
Cestou domů mi šalina ujíždí u tramvajového ostrůvku. Aspoň zbývá dvacet minut na kafe.
Na recepci voní po dešti. Někdo tu byl rychlejší než ráno.
Pondělí bez velkého dramatu přinese komplikaci jménem utržený knoflík. Vyrovná to až tiché rádio.
Paní od vedle mi pošle fotku kočky na židli. Je to lepší zpráva než většina ostatních.
Před snídaní přepisuji název souboru na čistý papír. Hned vypadá méně protivně.
Ještě za světla potkávám známou tvář na poště. Jméno naskočí až o dvě ulice později.
Večer dávám stranou šálu. Někdo se pro tu věc možná vrátí.
Po cestě si nechávám půl hrnku čaje na později. Později má dnes šanci.
V parku nacházím vzkaz bez podpisu. Netuším, komu patří, ale náladě to pomůže.
Neděle začíná věcí jménem ztracený lístek. Zachraňuje ho zapomenutá čokoláda.
Před odchodem dělám místo na polici. Objevuje se tam čajový sáček a trochu prachu.
Po deváté se rozhoduji, že mytí lednice počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
V samoobsluze se prodlužuje fronta a zkracuje trpělivost. Pomáhá jen kousek čokolády.
Slunce za oknem mění plány. Výměna žárovky tím získává nečekanou šanci.
V kuchyňce voní po vlhkých bundách. Někdo tu byl rychlejší než ráno.
Odpoledne chystám jídlo: cizrnový salát. Venku mezitím projíždí linka na sídliště.
Ještě za světla mi přijde zpráva od kolegy. Odpovídám až po čaji.
K večeru si dávám čaj. Pět minut bez úkolů není málo.
Ve společné kuchyňce se dnes všichni tváří tišeji. Možná jen došlo kafe.
V trafice se prodlužuje fronta a zkracuje trpělivost. Pomáhá jen pohled z okna.
Večer se rozhoduji, že utírání prachu počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
Na chodbě voní po jablkách. Stačí to na krátkou zastávku.
Po práci vracím brýle na místo. Zázrak netrvá dlouho, ale chvíli je pořádek vidět.
Cestou domů zapisuji výdaj za kávu. Čísla jsou menší, když se na ně dívám hned.
V jídelně nacházím staré razítko. Netuším, komu patří, ale náladě to pomůže.
U výtahu na mě někdo kývne, než pozná omyl. Kývnu zpátky, ať to má konec.
Knihovnice se ptá na cestu na parkovišti. Vysvětlení je delší než samotná trasa.
U přechodu potkávám paní od vedle s taškou plnou věcí. Každý dnes něco nese.
Holub u trafiky dnes čeká u přechodu trpělivěji než lidé. Možná zná lepší důvod.
Dusno se drží za oknem a zavolání na úřad čeká uvnitř. Vyhrává praktičtější strana.
Paní se psem mi připomene, že je potřeba dopsat adresu. Bez té věty by to zůstalo pod hromadou papírů.
Před zavíračkou potkávám známou tvář u šatny. Jméno naskočí až o dvě ulice později.
Nástěnka komunity
Napište jeden malý okamžik z dneška. Jedna věta stačí.
