PSYCHOLOGIE • VZTAHY • MINDSET • PÉČE O SEBE
Nástěnka komunity
Malé okamžiky ze dne, které se vejdou do jedné věty.
Krátké zápisy se během dne skládají od rána do večera.
Čtvrtek voní po jídle jménem krupicová kaše. Stačí k tomu hlad a chvíle u stolu.
Na stole leží klíče, krabička s obědem a připomínka v kalendáři. Pořadí se mění podle hladu.
Před zavíračkou přepisuji číslo zásilky na čistý papír. Hned vypadá méně protivně.
K večeru si nechávám poslední jablko na později. Později má dnes šanci.
Kuchyň dnes funguje jako velín. Přidává se komplikace jménem připálený toast, ale úsměv od prodavačky drží rovnováhu.
Dnes neřeším velké věci. Stačí tiché rádio, vynesení skla a klidný návrat domů.
Po cestě přepisuji název souboru na čistý papír. Hned vypadá méně protivně.
Na nádraží se prodlužuje fronta a zkracuje trpělivost. Pomáhá jen pět minut ticha.
V menze se zastavím kvůli výloze. Nic nekupuji, ale nápad na dárek se konečně ukáže.
U zastávky si všímám cedule, kolem které chodím měsíce. Dnes se konečně hodí.
Pátek má svůj detail: čaj se zázvorem. Plány se tomu raději přizpůsobí.
Archiv schválených jednovětých zápisů. Budoucí naplánované věty se ukážou až ve svůj den.
V práci dnes vyhrává připomínka v kalendáři. Odškrtávám to až po druhém kafi.
Dopoledne se drží při zemi. Na konci z toho zůstane chvíle bez telefonu a kratší seznam.
Z obchodu nesu papriku, kuskus a fazole a baterky. Taška má vlastní názor na rovnováhu.
U lékárny počítám čtyři kufry. Město má dnes svůj inventář.
V tramvaji voní po kávě. Někdo tu byl rychlejší než ráno.
Kamarádka mi pošle fotku kočky na židli. Je to lepší zpráva než většina ostatních.
Ráno si nechávám tři stránky knihy na později. Později má dnes šanci.
Červen dnes připomíná otevřený balkon. Šatník s tím úplně nesouhlasí.
Ještě za světla zakládám štítek na krabici tam, kde to snad najdu i zítra. Optimismus je povolen.
Úterý bez velkého dramatu přinese komplikaci jménem roztržená taška. Vyrovná to až povedený čaj.
Kalendář vypadá statečně. Do toho přijde sousedka a věci se hned dají pojmenovat jednodušeji.
Před zavíračkou dávám do tašky tužku. Po třech krocích se vracím ještě pro starý rozvrh.
Kolem čtvrté se rozhoduji, že mytí lednice počká. Místo toho vařím čaj a otevírám okno.
Ještě za světla se mi podaří nezapomenout papírový kapesník. Malé vítězství, které nemá svědky.
Na stole leží čistá rouška, klíče a zapomenutá faktura. Pořadí se mění podle hladu.
Babička dnes v menze řekne jen pár slov. Přesto z nich zůstane lepší nálada.
U výtahu se krátce potkají deštníky, tašky a cizí spěch. Domů jdu vlastním tempem.
Ještě za světla zakládám účtenky do obálky tam, kde to snad najdu i zítra. Optimismus je povolen.
Večer mi vlak ujíždí na nádraží. Aspoň zbývá tři minuty na kafe.
U kuchyňské linky někdo zapomněl zimní čepici. Leží tam celý den jako malá výstava.
Kuchyň dnes funguje jako velín. Přidává se komplikace jménem vrzající židle, ale prázdná schránka drží rovnováhu.
Nad ránem zakládám návod ke kabelům tam, kde to snad najdu i zítra. Optimismus je povolen.
Před odchodem skládám účtenky podle obchodů. Je to klidnější práce, než vypadá.
Schránka zůstává skoro prázdná. Do toho přijde synovec a věci se hned dají pojmenovat jednodušeji.
Po práci beru chleba, tvaroh a pažitku. Z večeře se tím stává malý plán.
Ráno chystám jídlo: rajská ze sklenice. Venku mezitím projíždí rychlík.
Neděle bez velkého dramatu přinese komplikaci jménem nečitelný vzkaz. Vyrovná to až dobré kafe.
Před snídaní doplňuji krmivo do misky. Malé zásoby dělají velký klid.
Kalendář vypadá statečně. Na konci z toho zůstane nová houbička a kratší seznam.
V pauze se konečně uzavře dlouhý e-mail. Oslava má podobu čistého hrnku.
Dneska se nejvíc hodí seznam. Naštěstí je po ruce.
V pauze skládám papíry podle data. Je to klidnější práce, než vypadá.
Před odchodem si dávám minerálku. Pět minut bez úkolů není málo.
Taška je těžší než ráno, a hned je o čem mluvit u večeře.
U bankomatu se krátce potkají deštníky, tašky a cizí spěch. Domů jdu vlastním tempem.
Ráno si dávám jablko. Pět minut bez úkolů není málo.
Po cestě vracím knihu z knihovny na místo. Zázrak netrvá dlouho, ale chvíli je pořádek vidět.
V trafice má dnes svůj pořádek: frontu, psa, letáky i jeden ztracený knoflík.
Dopoledne čtu stejný odstavec dvakrát. Tentokrát za to nemůže kniha, ale sousedova vrtačka.
V tašce mám poznámkový blok, čtečku karet a vějíř z papíru. Na dnešek to stačí.
Večer se konečně uzavře otevřený tiket. Oslava má podobu čistého hrnku.
V tašce mám krabičku s obědem, sešit s adresami a vějíř z papíru. Na dnešek to stačí.
Správce domu mi připomene, že je potřeba koupit chleba. Bez té věty by to zůstalo pod hromadou papírů.
Ještě za světla se v batohu rozsype čaj z krabičky. Aspoň je jasné, co bylo uvnitř.
Na nástupišti čekám na metro a počítám okna naproti. Dnes jich vychází 9.
U výtahu slyším větu, která mi zůstane v hlavě až domů. Přitom šlo jen o cenu rohlíků.
Fronta se dnes hýbe rychleji. Zapisuji si to, než z toho zase bude jen běžný den.
V pauze potkávám známou tvář v parku. Jméno naskočí až o dvě ulice později.
V jídelně se řeší nepodepsaný formulář. Nakonec pomůže obyčejná věta napsaná tužkou.
V dílně se řeší telefonát s dodavatelem. Nakonec pomůže obyčejná věta napsaná tužkou.
Nástěnka komunity
Napište jeden malý okamžik z dneška. Jedna věta stačí.
Skoro.cz je magazín, a proto je veškerý obsah ve své podstatě reklamou.
Bez předchozího písemného souhlasu redakce není dovoleno obsah tohoto webu přebírat, kopírovat, strojově vytěžovat ani dále zveřejňovat.
Obsah může být vytvořen s podporou AI a je redakčně doladěný člověkem. Za finální podobu odpovídá redakce.
