Promiňte, že obtěžuji. Promiňte, že se ptám. Promiňte, že potřebuji čas. Častá omluva může působit zdvořile, ale někdy nenápadně sděluje, že už samotná vaše přítomnost je problém.
Omluva má velkou hodnotu, když napravuje konkrétní ublížení. Pokud ji používáte jako vstupenku ke každé prosbě, může zakrýt sdělení a druhého nutit, aby vás nejprve uklidnil.
Zkuste rozlišit odpovědnost a nepohodlí. To, že někdo musí chvíli počkat nebo slyší vaše ne, ještě neznamená, že jste udělala něco špatně.
Některé omluvy lze nahradit poděkováním. Místo promiňte za zpoždění řekněte děkuji za trpělivost. Pozornost se přesune od vašeho sebepotrestání k tomu, co druhý udělal.
Jindy stačí přímá věta. Potřebuji si to rozmyslet. Mám doplňující otázku. Dnes už nemám kapacitu. Slušnost zůstává, ale vaše potřeba se nezmenšuje.
Všímejte si situací, kde se omlouváte nejvíc. Je to před autoritou, v rodině nebo kdykoli projevíte nesouhlas? Vzorec může ukázat, kde se bojíte zabrat prostor.
Nejde o zákaz slova promiň. Když způsobíte škodu, upřímná omluva a náprava jsou důležité. Cílem je vrátit omluvě skutečný význam.
Dnes zkuste jednu automatickou omluvu na chvíli zadržet. Zeptejte se, zda něco napravujete, nebo jen žádáte svolení existovat. Pak zvolte přesnější větu.
