Neshoda často nezačíná u řešení, ale u samotného popisu problému. Jeden vidí nepořádek, druhý běžný provoz. Jeden slyší kritiku, druhý snahu věci zlepšit.
Prvním úkolem proto není přesvědčit druhého o své verzi. Zkuste vedle sebe položit dvě věty: já situaci vidím takto a ty ji podle všeho vidíš jinak.
Hledejte body, které lze společně ověřit. Kdy se něco stalo, jak často, kdo byl přítomen a co následovalo. Konkrétní údaje zmenší prostor pro boj o obecné soudy.
Pak pojmenujte zájem za stanoviskem. Požadavek může znít chci mít doma ticho, ale hlubší potřebou je odpočinek. Druhá strana možná potřebuje kontakt a nemusí být proti klidu samotnému.
Dohoda nemusí znamenat stejný názor. Může být pouze praktickým plánem, který oba dokážou přijmout na zkoušku.
Stanovte také, jak poznáte, že funguje. Bez termínu a měřítka se lidé brzy vrátí k pocitu, že právě oni ustoupili více.
U témat spojených s hodnotami může zůstat část rozdílu trvalá. Respekt nevyžaduje, abyste se vzdala vlastního přesvědčení nebo snášela ponižování.
Příště zkuste před návrhem řešení shrnout pohled druhého. Když řekne ano, přesně tak to cítím, vznikl první společný bod, od kterého se dá pokračovat.
