Provokace funguje nejlépe, když nás přiměje reagovat rychleji, než bychom chtěly. Ostrá poznámka sevře tělo, zrychlí řeč a nabídne dvě lákavé možnosti: útok nebo ústup.
První svoboda spočívá v krátké prodlevě. Jeden nádech nevyřeší konflikt, ale může vrátit rozhodování vám. Nemusíte přijmout tempo, které nastavila druhá strana.
Zeptejte se, zda poznámka vyžaduje odpověď. Některé výroky hledají informaci, jiné hranici a další jen publikum. Každý účel potřebuje jinou reakci.
Můžete požádat o zpřesnění: co přesně tím myslíš? Provokatér pak musí místo náznaku formulovat skutečné tvrzení. Někdy se jeho ostří samo otupí.
Pokud chcete nastavit hranici, mluvte stručně. O tomhle budu mluvit bez urážek. Když budou pokračovat, rozhovor ukončím. Vysvětlení nemusí být dlouhé.
Humor může napětí odlehčit, ale pouze pokud neponižuje vás ani druhého. Když se uvnitř třesete, nemusíte předstírat lehkost. Klidný odchod je plnohodnotná odpověď.
U opakované šikany nebo mocenské nerovnováhy samotná komunikační technika nestačí. Zaznamenávejte situace a zapojte člověka, který má možnost zasáhnout.
Po nepříjemném setkání si nevyčítejte, že jste nenašla dokonalou větu. Připravte si jednu pro příště. Odolnost vzniká i tím, že se k vlastnímu hlasu vracíte.
