Některá terapeutická setkání přinášejí úlevu už tím, že můžete mluvit bez hodnocení. Jindy po čase vznikne pocit, že se rozhovory opakují a vy nevíte, k čemu společně směřujete.
Terapie nemusí mít rychlý výsledek ani pevný návod pro každý týden. Měla by však nabízet srozumitelný rámec, bezpečný vztah a možnost mluvit o tom, co vám chybí.
Zkuste terapeutovi říct přesně to, co prožíváte. Mám pocit, že se točíme v kruhu. Můžeme se vrátit k tomu, na čem pracujeme a jak poznáme posun?
Ptejte se na způsob práce. Různé přístupy používají jiné tempo, strukturu i domácí úkoly. To, že vám jeden styl nesedí, neznamená, že selháváte v terapii.
Užitečné je sledovat změnu v životě, ne jen náladu bezprostředně po sezení. Daří se vám dříve poznat spouštěč, jasněji nastavit hranici nebo se po konfliktu rychleji vrátit k sobě?
Terapeut může vaši otázku přijmout a společně plán upravit. Pokud téma opakovaně odmítá, zlehčuje vás nebo překračuje hranice, je legitimní hledat jiného odborníka.
Při zhoršení stavu, myšlenkách na sebepoškození nebo výrazné změně fungování je důležité situaci říct přímo a nečekat na další běžný termín.
Před příštím setkáním si napište jednu věc, kterou chcete lépe pochopit, a jednu změnu, kterou byste v životě uvítala. Nejde o výkon, ale o společný kompas.
